1. 1956 nový prezident Antonín Novotný. Na mírnou kritiku neúspěchů odpověděla KSČ novým pronásledováním. Krátké hospodářské oživení vedlo roku 1960 k vyhlášení dovršení socialismu. Změna názvu státu na ČSSR, upevněn centralismus proti Slovákům.
2. Krach 3. pětiletky 1961 = nutnost zpomalení – příliš náročné úkoly, nadměrné zbrojení, klesla cena uranu. Lidé měli peníze, ale neměli za ně co koupit. Objevuje se černý trh a kriminalita. Lidé touží po spotřebním zboží, po cestování na Západ, moderní hudbě. Kritika marxismu.
3. 1962-67 reforma hospodářství – omezit direktivní plánování (Ota Šik). Snaha oživit tržní hospodářství.
4. Destalinizace, propouštění nevinně odsouzených. Společnost se zajímá o dění v zemi, kritika KSČ, aktivita církve a nekomunistů. Tisk, rozhlas a TV se vymanily z vlivu KSČ.
5. 1967 studenti vysokých škol otevřeně kritizují režim – potlačeni SNB. Sjezd čs. spisovatelů – kritika politiky komunistické strany = za to vyloučení L. Vaculíka, M. Kundery, I. Klímy.
6. Poč. roku 1968 krize v KSČ = odvolán A. Novotný, novým tajemníkem Alexander Dubček, člen reformního křídla (+Černík, Smrkovský). Snaha o hospodářskou a společenskou reformu „socialismu s lidskou tváří“ podle akčního programu = demokratizace, pluralita názorů, zvýšit pravomoci podniků, federalizovat ČSSR. Prezidentem Ludvík Svoboda.
7. Obnoveno skautské hnutí, vzniká KAN (Klub angažovaných nestraníků), K231 = bývalí političtí vězni.
8. Dva tisíce slov – Ludvík Vaculík kritizuje pomalost reforem.
9. SSSR a konzervativní vedení socialistickýh zemí odmítá změny u nás, aktivizují se i domácí neostalinisté (Indra, Colotka, Jakeš, Biľak – tzv. zvací dopis Moskvě, aby pomohla zabránit „kontrarevoluci“.
10. 21. srpna 1968 vojenská intervence 5 států Varšavské smlouvy (SSSR, PLR, NDR, MLR, BLR). Vláda se rozhodla neodporovat. Generální stávka a lidový odpor v ulicích. Vláda unesena do Moskvy, kde byla donucena podepsat Moskevský protokol, jímž souhlasila se zásahem, s pobytem okupačních vojsk a zavázala se „normalizovat“ situaci.
11. To byl konec reformního vývoje. Světová veřejnost sice sympatizuje, ale Západ neintervenoval. Konec tradičního rusofilství. Opět nová vlna emigrace na Západ. Leden 1969 upálení Jana Palacha a Jana Zajíce na protest proti národní apatii a pasivitě.
Copyright © 2008 - 2020 | All Rights Reserved
Design www.pajka.info | W3C XHTML 1.0 Strict | W3C CSS 3.0