1. Japonsko

a) 1868 revoluce meidži (osvěta) = modernizace zaostalého státu, odstranění moci šlechty reformou shora a potlačení jejich odporu, nastolení kapitalismu, podpora duchu militarismu (vzor vidí v Německu), novým hlavním městem Tokio (dříve Kjóto)

b) 1904-1905 rusko-japonská válka o vliv v Číně, vítězství Japonska v námoří bitvě u Cušimy, získalo jih Sachalinu, 1910 Koreu a sílí jeho vliv v severovýchodní Číně – Mandžusku, okupace Tchaj-wanu

2. Čína

a) poměrně konzervativní stát bez silné ústřední vlády, pronikají sem evropské mocnosti – hospodářský i politický tlak, pašování opia

b) 1900 boxerské povstání proti císařské vládě a kolonizátorům – poraženo spojenými silami Evropanů

c) 1911 povstání republikánů proti císařství, úspěšné, svržen poslední čínský císař Pchu-I, většina Číny se stala republikou (kromě Mandžuska a severu), v jejímž čele stál Sunjatsen a hnutí Kuomintang, byla přijata ústava, stát měl mít podobu buržoazně demokratického socialismu, cílem bylo národní osvobození Číny od Mandžuů a cizích interventů

3. Turecko

a) postupný úpadek, roste osvobozenecký boj národů na Balkáně

b) 1877 rusko-turecká válka, Rusové chtěli obsadit úžiny Bospor a Dardanely, evropské velmoci donutily Rusko ustoupit. 1878 na berlínském kongresu Turecko uznalo samostatnost Bulharska, Rumunska, Srbska, Černé Hory. Británie získala turecký Kypr, Rakousko-Uhersko anektovalo Bosnu a Hercegovinu. Balkán zůstal ohniskem sporů i dále.

4. Rusko

a) imperiální politika po roce 1848, neúspěch v krymské válce

b) zaostalý stát, extenzivní zemědělství a dosud trvající nevolnictví – zrušeno až 1861 carem Alexandrem II., zůstala řada přežitků

c) pomalý rozvoj průmyslu, vliv francouzský – budují železnice, vybavení továren zaostalé, nízká produktivita práce

d) 1863 potlačení polského povstání

e) aktivizace dělnického hnutí, v ilegální zahraniční ruské sociální demokracii vliv marxismu (tzv. bolševici - Lenin) – cílem svrhnout vládu násilím

f) 1904-1905 – válka s Japonskem, snaha proniknout do Číny, stavba transsibiřské magistrály do Vladivostoku, porážka u Cušimy a u Port Arthuru

g) důsledkem prohrané války byly dělnické nepokoje v Petrohradě, které přerostly v revoluci, v jejím rámci neúspěšná vzpoura na křižníku Potěmkin, generální stávka vedená sociálně demokratickou stranou Ruska (ne bolševiky!), cílem – místo carismu nastolit republiku, revoluce nebyla jednotná – neúspěch. Car Mikuláš upevnil svou moc.

5. Trojspolek a Dohoda

a) Mezi velmocemi narůstalo napětí. Válečnou psychózu vyvolává hlavně Německo, které má spory s Francií a Ruskem. Hospodářská válka s Velkou Británií. Roste nacionalismus (nekritický obdiv k vlastnímu národu), pangermanismus (idealizace němectví a volání po sjednocení Germánů = s Rakouskem), šovinismus (nenávist k jiným národům). Všeobecně roste zbrojení.

b) 1879 smlouva Německa s Rakousko-Uherskem, 1882 se přidala Itálie = Trojspolek. Jeho cílem bylo ovládnout Evropu až po Kavkaz, získat Balkán až k Turecku (Německo staví železnici Berlín – Bagdád), porazit Británii na moři, přerozdělit kolonie.

c) Této tlak sblížil Velkou Británii a Francii 1904, 1907 přistoupila Británie k rusko-francouzské spojenecké smlouvě = Dohoda (Trojdohoda)

---

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  tři