1. ČNO = celospolečenský proces, jímž se formovala moderní česká společnost (národní), byl součástí přechodu od feudalismu ke kapitalismu a usiloval o základní občanské svobody.
2. Základní předpoklad – osvícenské myšlení a vliv Velké francouzské revoluce, zrušení nevolnictví, příliv českého obyvatelstva do měst, změny ve výrobě, dopravě, vznikají nové společenské vrstvy, formuje se národ
3. Hlavním nositelem NO = měšťanstvo a inteligence
4. Zvláštnosti – pomalejší prosazování osvícenství – potlačováno metternichovským absolutismem, málo učenců, cizí vlivy, germanizace, chybí česká šlechta (v jiných zemích nositelem pokroku a kultury),
5. Nejdůležitější úkol – zachránit český jazyk a zlepšit jeho stav, obnovit úctu k českým dějinám, propagovat slovanskou vzájemnost a zájem o prostý lid
1. Nositelem obrození byli nadšení a nepočetní vlastenci a učenci - osvícenci, kteří vyšli z venkova, často to byli katoličtí kněží.
2. Jejich snahou byla záchrana jazyka, kriticky pohlédnout na české dějiny, vytvořit základy novodobé vědy, obnovit českou kulturu
3. První vědecká instituce – Královská česká společnost nauk
4. Představitelé:
a) dějepis – Gelasius Dobner, František Martin Pelcl
b) jazykověda – Josef Dobrovský
c) tisk – Václav Matěj Kramerius – Krameriusovy c. k. vlastenské noviny, Česká expedice
d) divadlo – Kotce, Stavovské divadlo, Bouda, autoři Václav Thám, Prokop Šedivý
e) poezie – Václav Thám, Antonín Puchmajer, Šebestián Hněvkovský
1. Období slovanského vlastenectví, nástup mladší – romantičtější generace, obrození se stává záležitostí středních vrstev, roste český nacionalismus (protiněmecký)
2. Cílem byla snaha o vyšší náročnost kultury, snaha vyrovnat se vyspělým evropským národům, podporovat slovanskou vzájemnost (panslavismus = nekritický obdiv ke Slovanům, hlavně Rusům)
3. Představitelé:
a) jazykověda – Josef Jungmann – stanovil obrozenecký program = Čech má mluvit česky (tzn. Češství je spjato s jazykem, ne s územím)
b) Rukopis královédvorský a zelenohorský – literární podvrhy, které měly posílit vlastenectví, proti pocitu méněcennosti Čechů (absence velkolepých národních hrdinských eposů)
c) historie – František Palacký (otec historie) – moderní vědec, Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě, vlastenectví, koncepce českých dějin : jsou ve znamení neustálého boje demokratických Čechů s totalitářskými Germány, vrchol národních dějin je v husitství, pomáhal založit nakladatelství Matici českou a Národní muzeum. Dále Pavel Josef Šafařík – zakladatel archeologie.
d) básnictví – Jan Kollár, František Ladislav Čelakovský
e) divadlo – Václav Kliment Klipera
1. Vliv evropských revolucí, boj za občanské svobody, obrození proniklo do všech vrstev národa, vzrůstá počet českých podnikatelů, velký vliv romantismu
2. Cíle – hospodářská i politická emancipace, požadavky svobod národních (austroslavismus = autonomie Slovanů v rámci Rakouska ) a hospodářských
3. Celonárodní aktivita – spolky, instituce – Matice česká, „Průmyslová jednota“, Měšťanská beseda
4. Představitelé:
a) divadlo – Josef Kajetán Tyl
b) novinářství – Josef Kajetán Tyl (Květy), Karel Havlíček Borovský (Pražské noviny = Národní noviny) – ostře satirický kritik předrevoluční monarchie
c) poezie – Karel Hynek Mácha – první moderní autor, romantik, vnitřní rozpor mezi skutečností a ideálem, Karel Sabina, Josef Václav Frič
Copyright © 2008 - 2020 | All Rights Reserved
Design www.pajka.info | W3C XHTML 1.0 Strict | W3C CSS 3.0