1. V polovině 17. století nastalo tzv. velké století = věda dospěla k novému pochopení světa prostřednictvím pozorování a experimentu. Symbolické datum 1643 – zemřel Galilei a narodil se Newton. Hlavní ohniska vědy – Anglie a Francie, kde hospodářský rozmach pobízí vědu. Zde vznikají Královské společnosti a Královská akademie. Trvalo do poloviny 18. století.

2. Rozvoj matematiky, fyziky, chemie:

- Robert Boyle – chemická analýzy, objev vakua

- Otto von Guericke – sestrojil vývěvu

- Blaise Pascal – výzkum tlaku vzduchu

- Christian Huygens – vlnová teorie světla

- Isaac Newton – dílo Matematické principy přírodní filozofie = formulace zákonů gravitace, principů mechaniky a dynamiky = základní vlastností hmoty je pohyb = vesmír je dynamický (proti Aristotelovu pojetí nehybnosti), zákony o setrvačnosti

- Charles Coulomb – přitažlivost elektrických nábojů

- Luigi Galvani – objev živočišné energie

- Anders Celsius - teploměry

- Michail Vasiljevič Lomonosov - optické přístroje, založil univerzitu (zajímavost – vydával se za šlechtice, i když odhalen, prošlo mu to)

- Antoine Lavoisier – hoření je způsobeno okysličováním, zákon zachování hmoty, chemické názvosloví

- Carl Linné - odborné pojmenování rostlin a živočichů

- Benjamin Franklin – bleskosvod (u nás totéž nezávisle Prokop Diviš)

- 1783 vzlet horkovzdušného balonu bratří Montgolfierů

3. Filozofové – šířili víru v rozum a schopnosti člověka, hledali nové metody myšlení: Francis Bacon – důraz na zkušenost (empirie) a pokus (experiment), René Descartes – důraz na rozum (racionalismus): „Myslím, tedy jsem“, David Hume – pravdu nelze poznat (agnostik)

4. Filozofové hledali spravedlivější uspořádání společnosti:

- John Locke – vláda je výsledkem dohody lidí, která zajišťuje jejich svobodu a rovnost, právo změnit vládu = vláda nepochází od Boha

- Charles Louis Montesquieu – kniha Duch zákonů = proti despocii je nutno moc ve státě rozdělit na 3 nezávislé složky : zákonodárnou (parlament navrhuje a schvaluje zákony), výkonnou (vláda provádí zákony v životě) a soudní (kontroluje obě), ideál viděl v konstituční monarchii

- Jean Jacques Rousseau – O společenské smlouvě – stoupenec demokracie, svobody, rovnosti lidí, lidé mají právo povstat proti despocii, proti soukromému majetku, byl skeptik, nevěřil v současné možnosti, hlásal návrat k přírodě a na venkov, nutnost laskavé výchovy člověka (spis Emil čili o výchově). Pozn.:Ačkoliv trval na laskavé výchově své děti poslal do dětského domova…

- Voltaire (Francois Marie Arrouet) – nejvýznamnější kritik absolutismu, nesnášenlivosti a netolerance, požadoval ústavu, svobodu tisku, slova, odsuzoval zpátečnictví církve, pronásledován, exil ve Švýcarsku i na dvoře Friedricha II.

5. Encyklopedisté – Denis Diderot vydal (1751 – 1783) dvacetisvazkovou Encyklopedii věd, umění a řemesel – souhrn dosavadního vědění, základní dílo liberalismu = svobody podnikání, výroby a vědy. Adam Smith požadoval hospodářskou svobodu jednotlivce a svobodu trhu, práci chápal jako jediný zdroj bohatství

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  čtyři