1. Ferdinand III. (1637 – 1657). Upevňování absolutismu, centralizace vlády – hlavní úřady ve Vídni, budování byrokracie. Pozn.: všichni habsburští panovníci jsou římskými císaři.

2. Turecké války:

a) Uhry okupovány (kromě Slovenska a části Chorvatska), navíc proti Habsburkům s Turky spolupracovali odbojní sedmihradští šlechtici (př. Imrich Thököly)

b) osvobozovací boje zahájil Leopold I. (1657 – 1705), vybudoval obranné pevnosti (Leopoldov na Slovensku, ale i Terezín v Čechách)

c) 1683 bitva u Vídně, obrovská turecká přesila (vedl vezír Kara Mustafa), Vídeň bránil Karel Lotrinský a významnou pomoc přivedl polský král Jan II. Sobieski, pomoc Saska a Bavorska,  porážka Turků

d) Turci byli postupně z Uher vytlačeni (zásluha vojevůdců Karla Lotrinského a Evžena Savojského), 1699 se Turci mírem v Karlovcích zřekli vlády v Uhrách

3. Válka o dědictví španělské 1701 – 1714 – konflikt s Francií o nástupnictví ve Španělsku (viz. Francie za absolutismu). Ačkoliv Habsburkové neprosadili svého zástupce, získali za to bývalé španělské državy : Sardinii, Neapolsko, Milánsko a dnešní Belgii.

4. Stavovská povstání v Uhrách:

a) důvod – pokusy Habsburků prosadit absolutismus, katolictví, omezit tradičně silnou maďarskou šlechtu, to vždy vyvolalo odpor – povstání Bočkaje, Bethlena, Rákocziho, kteří se za třicetileté války spojovali s protivníky Habsburků, i s Turky

b) povstání Thökölyho (1677 – 78) – krvavě potlačeno, tzv. prešovská jatka ( poprava 29 účastníků )

c) Rákocziho povstání (1703 – 1711) – zapojena šlechta i nevolníci na Slovensku. Konec odboje – szatmárský mír = kompromis: uherská šlechta uznala dědičné nástupnictví Habsburků a ti zase šlechtické výsady + náboženskou toleranci

d) lidový odpor na Slovensku – 1691 – 1713 Juraj Jánošík, popraven v Liptovském Mikuláši

5. České země :

a) příchod nové a cizí šlechty (italská, německá, španělská), která není tak suverénní jako uherská, závislost na panovníkovi, šlechta začíná podnikat – velkostatky, manufaktury (např 1.textilní manufaktura v Horním Litvínově 1715)

b) příchod německých přistěhovalců = města se poněmčují

c) násilná rekatolizace pomocí úřadů, jezuitů a vojska, útěk nekatolíků do sousedních zemí – Sasko, Prusko = ztráta kvalifikovaných pracovních sil, jezuité zabavují nekatolickou literaturu (soupis provedl Antonín Koniáš), budování nových farností a biskupství : Litoměřice, Hradec Králové. Propagace mariánského kultu, návrat ke sv. Václavu, Prokopovi. Vrchol rekatolizace = svatořečení Jana Nepomuckého 1729 (protiváha Janu Husovi), vrchol barokní kultury

d) hospodářský úpadek po třicetileté válce, města vylidněna, ubyla třetina až polovina obyvatel. Proto byl omezen pohyb obyvatel = znevolnění,  povinnost roboty na polích i manufakturách (od slunka do slunka, málo času na vlastní pole), proto rolníci nepracovali na robotě intenzivně

e) nespokojenost rolníků se situací, navíc šlechta protiprávně robotu zvyšovala (místy až 6x týdně!) = rolnická povstání

f) 1680 povstání v severních a západních Čechách – kvůli zvýšení robotních povinností, neúrodě a morové epidemii, snaha jednat s vrchností. Petice císaři byly zakázány, vypukly boje, krvavě potlačeny. Leopold I. byl nucen vydat robotní patent – stanoveny 3 dny roboty týdně, ale šlechta mohla v případě potřeby vyžadovat i více = potvrzení znevolnění

g) 1692-95 povstání Chodů proti znevolňování (dosud svobodní, strážci hranice, Jan Sladký Kozina x Lamminge z Albenreuthu = „Lomikar“)

6. Josef I. (1715 – 1711) a Karel VI. (1711 – 1740) – dokončení podunajské monarchie, mor a vyčerpání válkami = nutnost změn =počátky prosazování merkantilismu a budování manufaktur – sklářství, textilnictví. Dále budování pošty, jednotné clo, počátky odborných škol, stále pokračuje zaostávání za Západem. Opět ztráty uherských území s Turky.

7. Pragmatická sankce 1713 – Karel VI. vyhlásil dědičnost habsburského trůnu i v ženské linii, protože neměl syna.

---

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  šest