1. Příčiny vyplývaly z výsledků punských válek - rostoucí bohatství a moc nobility, nespokojenost chudých a nemajetných, levná práce otroků. Dále mravní úpadek vládnoucích vrstev - úplatky, vydírání provincií, osobní zájmy před zájmy státu ...

2. Pokus řešit problémy - pozemková reforma bratří Gracchů (tribunové lidu) v letech 133 a 123 př.n.l. (pokus o výnos tzv.pozemkového maxima a přebytečná půda měla být rozdělena chudým; a poté snaha udělit římské právo i provinciím - tak by se římští bezzemci mohli dostat k půdě jinde a zároveň by se zajistil dostatek vojáků římské armádě). Jejich snaha - neúspěch, byli zabiti odpůrci.

3. Římané se rozdělili na:

- populáry = opatrní zastánci reforem - př. Gaius Marius, vojevůdce

- optimáty = odpůrci reforem z řad nobility - př. Lucius Cornelius Sulla

Tito soupeří o moc. V roce 82 př.n.l. skončila občanská válka a Sulla uchopil moc - Sullova diktatura, teror, likvidace protivníků (proskripce = seznamy nepohodlných, kteří mohli být beztrestně zabiti).

4. Další nepokoje - povstání otroků. Největší bylo Spartakovo povstání v letech 73 - 71 př.n.l., Spartacus vedl vzbouřené gladiátory (60 tis.), chtěl je odvést do Galie, ale nejednota, obrátili se na jih - na Sicílii, nakonec povstalci poraženi, 6 000 pro výstrahu ukřižováno podél cesty z Capuy do Říma.

5. V této době se ukazuje slabost republiky, neschopnost úředníků řešit krizové situace. Roste vliv schopných vojevůdců, kteří ovládají politický život a uzavírají spolu smlouvy.

6. 1. triumvirát (60 př.n.l.) - Pompeius, Crassus a Caesar. Crassus padl a mezi zbývajícími vypukla občanská válka (49 - 45 př.n.l.). Caesar (100 - 44 př.n.l.) už předtím byl velmi ctižádostivý, 59 př.n.l. byl konzulem, poté se svou armádou dobyl pro Řím Galii. Caesar zvítězil, Pompeius byl zavražděn. Caesar zasáhl i do egyptské politiky ve prospěch Kleopatry.

7. Caesar se stal doživotním diktátorem, měl právo jmenovat úředníky, přiděloval půdu vojenským veteránům, udělil římské právo provinciím i Galům. Zavedl nový kalendář - juliánský kalendář o 365 dnech + 1x za 4 roky přestupný den (platil od 1.1.45 př.n.l. do r.1582, v Rusku do r. 1918). Napsal Zápisky o válce galské a Zápisky o válce občanské. Roku 44 př.n.l. byl zabit v senátu  odpůrci diktatury v čele s Brutem a Cassiem (15.3. 44 - tzv. březnové idy).

8. 2. triumvirát (43 př.n.l.) - Antonius, Octavianus a Lepidus. Byli to Caesarovi stoupenci, povraždili spiklence (zabit i řečník Cicero). Po Lepidově „odsunu“ z politiky vypukla občanská válka mezi Antoniem (jeho spojencem a milenkou byla Kleopatra) a Octavianem. Vítězem se stal Octavianus. Skončilo období republiky.

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  dvě