1. Mezopotámie = meziříčí, jde o oblast dnešního Iráku kolem řek Eufrat a Tigris, které ústí do Perského zálivu. Severní, hornatá část (Asýrie), byla osídlena dříve (8 500 př.n.l.). Jižní, rovinatá Babylonie až kolem 5 000 př.n.l.

2. Období sumerských městských států (3 000 - 2 350 př.n.l.)

a) Kolem 4. tisíciletí př. n. l. vytváří původní obyvatelstvo - Sumerové - na jihu oblasti nejstarší města kolem chrámů (města Ur, Uruk, Lagaš, Kiš, Uma, Eridu, Elam, Larsa...). Byla samostatnými státy  a ty spolu soupeřily. Města jsou malá. Tehdy největší Uruk měl 435 ha, měl palác a byl obehnán hradbami, které podle nejstarší legendy světa postavil bájný panovník Gilgameš.

b) Po stránce politické vznikla nejdříve jakási primitivní demokracie. Všichni občané rozhodují, volí úředníky. Nejvyšším úředníkem je kněz, sídlí v chrámu a vede chrámové hospodářství = veškeré produkty lidské práce (potraviny, výrobky) se odevzdají chrámu a jsou zpětně přerozdělovány (redistribuční hospodářství). Trh neexistuje. I plat úředníků je v naturáliích.

c) Postupně se státy měnily v despotické monarchie (království ), v čele s vládcem (titul LUGAL), který byl dříve vojenským náčelníkem. Jeho moc byla neomezená. Chrámové hospodaření se změnilo na palácové hospodaření.

d) Kulturní přínos - klínové písmo, které bylo psáno dřevěným hrotem do měkké hlíny, vypálením zůstal text zachován - nejstarší literární památka světa - Epos o Gilgamešovi.

3. Akkadská říše ( 2 340 - 2 198 př.n.l. )

a) Kolem poloviny 3. tisísciletí př.n.l. se do Mezopotámie stěhují polokočovné semitské kmeny. Usadily se a přejaly sumerskou civilizaci a kulturu.

b) 2 340 př.n.l. se zmocnil vlády v městě Kiši semitský úředník Sargon a stal se králem. Hlavním městem učinil Akkad na severu země. Dobyl sumerské městské státy, strhl jejich hradby a vytvořil první centralizovanou říši.  Jeho vnuk Narámsín dále toto území rozšířil. Jako první se nechal zbožštit a po smrti se stal ochranným božstvem Akkadu. Poté se však jeho říše rozpadla na jednotlivé městské státy. Ty se počátkem 2. tis.př.n.l. staly kořistí jižní Babylonie a severní Asýrie.

c) Pokračuje palácové hospodaření. Mnoho úředníků, vojáků a písařů (maximum až 5 400!). Palác získává původně svobodnou půdu, a to za náhradu.

4. Starobabylónská říše (asi 1 900 - 1 600 př.n.l.)

a) Hegemonem jižní oblasti se stalo město Babylón. Zakladatelem říše byl Chamurappi, autor nejstaršího zákoníku na světě. V něm dělí obyvatele země na 3 skupiny:

- awilum = privilegovaní; horní vrstva - kněží, bohatí;­ za jejich poškození (zranění) platily přísné tresty (princip oko za oko)

- muškénum = neprivilegovaní; svobodní obyvatel, nemajetní a držitelé královských přídělů (vojáci, zemědělci, řemeslníci a úředníci ), za jejich poškození se platila pokuta

- otroci = nesvobodní; otrok mohl být koupen, zděděn, získán ze zajatců, měli vypálené otrocké značky, byli přísně trestáni za přestupky, ale mohli vlastnit majetek, svědčit u soudu a ženit se se svobodnými ženami.

b) Říše zanikla po vpádu severních Chetitů .

5. Staroasyrská říše (20. - 18. století př.n.l.). Stát vzniká na horním toku Tigridu kolem města Aššur.  Asyřané byli dobří řemeslníci a obchodníci. Soupeřili s Babylonií a okolními státy. Nakonec byla říše dobyta a porobena.

6. Období středoasyrské a středobabylónské říše ( 1 500 - 1 000 př.n.l.). Oba státy jsou v této době pod cizí nadvládou, tehdy soupeří především mocní Chetité s Egyptem. Po oslabení obou soupeřů se Asýrie sjednotila a ovládla Babylón ve 13. stol.př.n.l. - panovník Tiglatpilesar I. rozšířil území až do Sýrie s fénickými městy. Postavil řadu staveb, vydal zákoník regulující život paláce a harému, řešil právo a postavení žen (např. přísné tresty za potrat, nevěru, svedení ). Žena je absolutně podřízena muži.

7. Novoasyrská říše (10. - 7. století př.n.l.)

a) Jde o období největšího rozmachu říše. Nesmírně krutá expanze do okolí.

b) Někteří panovníci:

- Tiglatpilesar III. (746 - 727) - ovládl Babylón, Sýrii. Říši rozdělil na menší provincie v čele s guvernéry, které často střídal. Vybudoval silnice a poštu. Ze zajatců vybudoval stálé vojsko - jeho základem byla pěchota (štít, luk, kopí ,železný meč), elitou pak jezdectvo a vozatajstvo.

- Sargon II. - dobyl židovské království (722 př.n.l.) a deportoval Židy do Asýrie (tzv.asyrské zajetí)

- Sinacherib - založil nové hlavní město Ninive z bohatství naloupeného v Babylónu 689 př.n.l. Bylo velmi zdobené, zbudované podle plánu, široké ulice, parky, ZOO, vodovod s pitnou vodou.

- Assarhadon - připojil v 7.stol. př.n.l. Egypt = největší rozmach říše, ale není jednotná a začíná se rozpadat

- Aššurbanipal - rozpad říše

c) 612 př.n.l. Ninive dobyto Babylonií = konec říše asyrské.

8. Novobabylónská říše (625 - 539 př.n.l.)

a) 625 př.n.l. vyhnáni Asyřané. Vzniká mocný stát. Dobyl Asýrii, Sýrii i Palestinu.

b) Nabukadnezar II. (biblický Nabuchodonozor) roku 587 př.n.l. dobyl Jeruzalém a opět deportoval Židy do Babylónu (= tzv.babylónské zajetí), zničil jeruzalémský chrám. Babylón byl přestavěn, trojí hradby = pověst nedobytnosti, barevné cihly, visuté zahrady královny Semiramis - jeden z divů světa. Chrám boha Marduka s „babylónskou věží“, což byl 70 m vysoký zikkurat.

c) Říše zanikla roku 539 př.n.l. - bez boje obsazena Persií.

9. Přínos mezopotamské civilizace

a) Zemědělství - systém zavlažování - budování záchytných nádrží, které uchovávaly vodu z období dešťů pro období sucha. Zápřah dobytka do rádla.

b) Řemesla - zpracování většiny kovů (železo až později) - hlavně měď a bronz. Hrnčířský kruh. V textilní výrobě převažuje vlnařství.

c) Stavitelství - plánovité stavitelství, cihly, malta, jako pojivo i asfalt, znalost klenby. V monumentálním stavitelství - zikkuraty - stupňovité věže k náboženským a astronomickým účelům.

d) Doprava - vynález kola a vozu.

e) Písmo - klínové.

f) Věda - v matematice šedesátková soustava. Znalost velké a malé násobilky, druhé i třetí mocniny, znalost rovnic. V astronomii - kalendář = rok má 356 měsíčních dnů, proto přestupný měsíc, den a noc má 24 hodin. Náboženství - polyteismus. Např. bohové Sín, Marduk, Ištar. Člověk byl stvořen z hlíny, aby sloužil bohům.

g) Kultura - nejstarší literární památka Epos o Gilgamešovi.

---

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  sedm